Období před Velikonocemi je protkáno spoustou tradic a zvyků. Středa před velikonočními svátky se dříve nazývala Škaredá nebo Sazometná, podle toho, že se v tu dobu vymetaly komíny. V tento den se lidé nemají škaredit a mračit, nebo jim to zůstane po celý rok. Na Zelený čtvrtek se má snít něco zeleného, třeba špenát, kopřivy nebo zelí. Člověk pak bude zdravý a silný. Když při zvuku zvonů zacinká mincemi, bude jich mít po celý další rok dostatek. Na Velký pátek se udržuje dávný zvyk „klepání“, kdy chlapci obchází vesnice a městy s hrkači a řehtačkami a hrkáním oznamují čas modliteb místo zvonů, jež „odletěly do Říma“. Na Velký pátek má voda ozdravující sílu. Hned ráno má člověk skočit do potoka, voda ho ochrání před nemocemi. V tento den se otevírá země, aby vydala poklady. Hospodyně nemají prát, říká se, že by namáčely ruce v krvi Krista. Také se v tento den nemá jíst maso. Na Bílou sobotu, poslední postní den, se uklízí (bílí) domácnost a vrcholí přípravy na velikonoční neděli a pondělí. V tento den si lze pojistit pevné zdraví omytím obličeje vodou nebo sněhem.
Po prohlídce kraslic si žáci zkusili ozdobit voskem vejce nabarvené v cibulových slupkách. Dozvěděli se, jaké přírodní techniky k barvení vajíček používali naši předkové. Kluci i holky si upletli jednoduchou pomlázku z vrbového proutí a v průvodu říkankou zahnali paní zimu Morenu. Aktivity připravené lektory se zámku se žákům moc líbily. Po cestě zpět si všichni prohlédli velikonoční výzdobu u zámku ve městě.
Toto dopoledne pokračovalo odpoledním velikonočním tvořením ve škole - info zde.
Datum vložení:
29. 3. 2024 9:34
Datum poslední aktualizace:
2. 4. 2024 13:03
Autor:
Správce Webu
